Start sezóny 2018/2019 na ledovcích ve velkém stylu: Tipy na akce a zahajovací party

 

Podzim vždycky ukáže, jak rozdílné zájmy mohou sportuchtiví fanoušci mít: Zatímco jedni neúnavně objevují další a další turistické stezky, opravdoví milovníci zimních sportů už ukládají své lyže nebo snowboardy na střechu auta a vyrážejí na alpské ledovce. Sezóna tam totiž začíná už v září a říjnu, a tak už teď nastává ideální čas, abyste nasáli zimní horskou atmosféru a využili zároveń skvělé příležitosti k zábavě na otvíracích party nebo se dostali k nejnovější lyžařské výstroji při podzimním testování přímo ve střediscích. Máme pro vás přehled toho nejdůležitějšího, co pro vás na ledovcích mají letos připraveno..

 

Kdy a jak začíná sezóna na rakouských ledovcích

Hintertux: Snowpark, prašan a Queen of the Välley 

Snowboardisti zahajují sezónu na Tuxu tradičně během prvního říjnového víkendu, a to akcí „hotzone.tv Park Opening„. Od 4. do 7.října si tak milovníci prkna užijí tři dny bezplatného testování snowboardů, budou se moci zapojit do soutěží v Betterparku, zdokonalovat svoje skoky a posilňovat se během BBQ v Tuxer Ferner Hausu – líp už tahle zima začít nemůže. A co víc – každý večer je na programu party. Od pátečního Insider-Warm-Up v Kleine Tenne přes After Shred Session na parkovišti až po Grand Opening Night v Hohenhaus Tenne.

Takhle to vypadalo před rokem:

Sölden: Weltcup-Party na Rettenbachferner

V Söldenu začíná zima v říjnu, v momentě, kdy hvězdy sjezdového lyžování oslaví vysoko nad Söldenem na ledovci Rettenach zahájení Světového poháru (26.-28.10.). Dámy tradičně odstartují závody Světového poháru v sobotu prvním obřím slalomem v sezóně. V neděli rychlou jízdu mezi modrými a červenými tyčkami absolvují muži. Večer se to samozřejmě musí náležitě oslavit, například na Party-Hochburg Sölden. Absolutním vrcholem oslav je ovšem vyhlašování vítězů a odevzdávání medailí a následná party s Ö3 Pistenbully. Celý program tohoto sportovně-společenského víkendu najdete tady: https://skiweltcup.soelden.com/weltcup-programm

Komu se nechce čekat až do října, může vyrazit s lyžemi do Söldenu už v půlce září: Letos začíná časná podzimní sezóna už 15.9.

 

Kaunertal: Freeskier’s and Snowboarder’s place to be

Už po třiatřicáté se hvězdy freestylu a freeski scény sejdou na legendárním KTO (neboli „Kaunertaler Openingu“) na ledovci Kaunertal. Letos se koná od 12. do 14. října a rozhodně byste si to neměli nechat ujít, protože tady vystavěli komplet nový park s 800 metrů dlouhou Half Mile Jib Line 3.0 a novými doplňky, to všechno v úplně nové lokalitě. 60 značek Freeski a snb tady představí své žhavé novinky pro sezónu 2018/19 a nabídne je k bezplatnému testování v čerstvě nashapeovaném snowparku. O zábavu i napětí se postarají soutěže i závody amatérů a profi jezdců. A co s načatým večerem? Žádný KTO se neobejde bez legendárních party „After Ride BBQ“ s účastí mezinárodně známých DJů.

Stubai: Preclíky, prkna a party

Skiopening „Weiße Wies’n“ naplánovaný na 13. a 14. říjen bude oficiálním milníkem, kterým odstartuje lyžařská sezóna na ledovci Stubai. Ačkoliv, lyžovat se na Stubai začíná 15. září. Během slavnostního říjnového víkendu provoní vrcholovou stanici Eisgrat bílé klobásky, preclíky i další dobroty a hrát bude Oktoberfestová hudba. Pastvou pro oči bude volba nejkrásnějšího krojovaného lyžařského páru 2018. Pivaři si přijdou na své při různých ochutnávkách zlatého moku a při vystoupení historické lyžařské skupiny Feurkogel možná zamáčknou i slzu dojetí.

Že je to příliš nesportovní? Od 19. do 21. října proběhne pod názvem „Stubai Premiere Snowpark Opening“ slavnostní zahájení provozu Funparku Stubai Zoo. Tohle slavnostní otevření proběhne letos už podesáté, a ani tentokrát nebude chybět spousta sessions, tréninků i soutěží. Značka Salomon předvede své nejnovější vybavení pro tuto sezónu a nabídne i testování. Neměli byste si nechat ujít sobotní večerní party v Neustiftu! Všechny informace na stubai-premiere.com.

 

Ledovec Mölltal: Lyžařské hvězdy, pochoutky a partymaratón

Na Mölltalském ledovci mají pravidelná soustředění a tréninky mezinárodní lyžařské týmy, které využívají výhod slunečných a zasněžených korutanských sjezdovek na ledovci. Milovníci večírků se dostanou na řadu 10. a 11. listopadu, tehdy se totiž koná Mölli Powder Opening, který nabízí jako vždy zaručenou zábavu. Celý program dosud nebyl zveřejněn, ale víme jistě, že bude dost příležitostí k lyžování i k oslavám. Pravidelný lyžařský provoz na Mölltalu začne během podzimu, kdy přesně, záleží především na klimatických podmínkách.

Kitzsteinhorn: Wow-Momenty s akcí

Centrum Kaprunu od 2. do 4. listopadu už popatnácté rozezvučí festival „WOW Glacier Love“, účinkovat bude řada světových DJů a hrát bude i živá hudba. Tisíce fanoušků elektra a zimních sportů oslaví začátek sezóny s tou nejlepší muzikou. Noci zaplní hudbou dýdžejové a dýdžejky jako Rene Rodriguez, Levex, Zootah a Toby Romeo na festivalu Locations v Kaprunu (hlavní stage, Baumbar, Kitsch&Bitter, Krejčovství, Pavilon), přes den budou jejich beaty a basy zpříjemňovat lyžařům jízdy na sjezdovkách. A na programu je freestylová soutěž.

Ledovec Pitztal: Ski & Snow Show

Slavnostní zahájení lyžařské sezóny na ledovci Pitztal proběhne 20. a 21. října při Ski & Show 2018. Součástí bude velký Testival, při kterém budete moci testovat lyže, snowboardy i freeridovou výstroj. Kulinářské zážitky zprostředkuje ledovcový restaurant Kristall, o Aprés-Ski s živou hudbou se postarají Ötztaler Alpentornados, Západ slunce můžete sledovat z nejvýše položeného místa v Tyrolsku, z Café 3440 při popíjení koktejlů či vína a za zvuků SAX `N`MORE. Nenechte si ujít ani leteckou show od Heli Gold a velký ohňostroj. Více info: https://www.pitztal.com/de/aktuelles/events/gletscher-ski-show

Jestli vás zajímá jen lyžování, nemusíte čekat až do října, sjezdovky na Pitztalu budou upravené už od 15. září!

 

Zdroj

 

/by

Hory jsou plné sněhu, lyžařská sezóna přesto končí

Ačkoliv česká horská střediska mají sněhu dostatek, zájem o lyžování byl o víkendu v nejlepším případě jen průměrný. Na nižší návštěvnosti se podle vlekařů podepsalo hlavně v neděli pošmourné počasí. Někteří provozovatelé skiareálů už uvažují ukončení sezony. V Hodoníně u Kunštátu na Blanensku se dnes lyžovalo naposledy.

Do krkonošského SkiResortu Černá hora – Pec pod Sněžkou zavítalo o víkendu přes 15.000 lyžařů. Proměnlivé počasí jim ale nepřálo, a v porovnání se situací v zimní sezoně byla návštěvnost podprůměrná.

Podobnou zkušenost udělali také provozovatelé sjezdovek na Ještědu u Liberce. „V pátek pršelo, v sobotu byla ráno mlha, pak zataženo. Takové počasí vydrželo celý víkend, takže lidí přijelo méně, než doposud o víkendech jezdilo,“ uvedla za středisko Renata Balašová.

V Telnici na Ústecku víkendovou návštěvnost zachránily závody. „V sobotu se jel Telnický rohlík, který měl slušnou účast. Dneska už byl podprůměr,“ řekl ČTK Jindřich Holinger. Slabý víkend měli například i v areálu Bouřňák na Teplicku.

Úbytek návštěvníků se nevyhnul ani středočeským areálům. Počet lyžařů podle vlekařů odpovídal končící sezoně. „Počítám, že skončíme za 14 dní, maximálně tři týdny,“ odhadl Jan Zenkl ze střediska na Šibeničním vrchu u Mnichovic.

Skiareál Lipno nad Vltavou přilákal o víkendu 3200 lyžařů. Na Zadově lyžovalo dnes 700 lidí, v sobotu 900. Ve srovnání s minulým víkendem je to pokles.

Zájem o lyžování oproti mrazivým dním klesl i na Vysočině. „Podmínky jsou vcelku dobré, 40 až 50 centimetrů technického sněhu, ale je to jarní firn, žádný prašan, lidé už vytahují kola,“ míní provozovatel areálu na Harusově kopci v Novém Městě na Moravě Karel Klapač.

Slušnou návštěvnost vzhledem k proměnlivému počasí hlásí provozovatelé lyžařských středisek v Jeseníkách. Milovníci zimních sportů do hor vyrazili hlavně v sobotu. Sněhu leží na svazích stále dostatek, areály plánují provoz i v nadcházejících dnech.

Přetrvávající zájem lyžařů o víkendu zaznamenal areál Ski Bílá na Frýdecko-Místecku. „Sobota byla celkem solidní, dneska to bylo trošku horší,“ zhodnotil vedoucí areálu Jaroslav Vrzgula. O víkendu do střediska dorazilo zhruba 2700 lidí. I na Bílé už ale zvažují omezení provozu, od 10. března zřejmě ukončí noční lyžování.

Pro tuto sezonu naposledy se v neděli lyžovalo v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Sněhu je sice dost, ale lidé už nemají zájem. „Udělali jsme na víkend rozlučkovou akci a přišlo odhadem 60 lidí, takže ještě méně, než jsme čekali,“ posteskl si provozovatel Josef Kšica. Ještě týden naopak chtějí fungovat v Němčičkách na Břeclavsku, v Olešnici na Blanensku a také na Filipově na Hodonínsku.

Zdroj: https://globe24.cz/domov/66438-hory-jsou-plne-snehu-lyzarska-sezona-presto-konci#utm_content=freshnews&utm_term=ly%C5%BEa%C5%99sk%C3%A1%20sezona&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

/by

Údržba sněžných roleb: Historky z dílen

FOTO: Pisten Bully

Asi ne nadarmo přezdívá angličtina rolbám sněhové kočky. Možná i proto, že si někdy kromě spokojeného předení – když věci nejsou v cajku – postaví pěkně po kočičím hlavu a umí zlověstně vrčet, prskat i páchnout.
Od devadesátých let mám možnost komunikovat s řidiči sněžných roleb, jejich opraváři i prodejními manažery značek, v tuzemsku i cizině. Zejména jim naslouchat. Příhod, pocházejících z kokpitů strojů či zpod jejich kapot, jsem od nich slyšel bezpočet; některé si zaznamenal, jiné zapamatoval. Snad následující výběr z nich zaujme a pobaví nejednoho řidiče či mechanika. A třeba i inspiruje, aby redakci poslali zážitky a zkušenosti vlastní.
Lidský faktor
Mechanici se pochopitelně nejčastěji setkávají s běžnými závadami, jež mívají mnohdy banální příčiny a ve skutečnosti žádnými závadami nejsou – nezřídka jdou na vrub nezkušenosti řidičů. Typicky se jedná o ztráty provozních kapalin vinou špatně nasazených či ztracených uzávěrů, občas se rolbě nezvedá přední radlice (protože mají nesprávně přepnutý plovákový spínač). Nejde jim sklopit kabina (vinou zvednuté frézy) nebo jim rolba nebrzdí (zvedák kabiny nebyl vrácen do provozního módu). Anebo nejsou sžiti s moderní elektronikou, která jim diagnostikuje chybové kódy, s nimiž si neví rady.
Jedny z nejčastějších mechanických závad plynou ze situací, kdy řidič při práci spěchá a v rychlosti zavadí frézou nebo krajem radlice o nějakou pevnou překážku, terénní nerovnost nebo přimrzlou hroudu. Často to pak odnáší zdvihací válec křídla radlice. Fréza rovněž může nesprávně fungovat vinou netěsnících rychlospojek na zadním výklopném rámu. Další závadou, která bývá mechaniky často zmiňována, jsou vadné těsnicí kroužky motoru vinou nevypuštěných hadic frézy přes léto. Řidič musí přes léto vytáhnout odtokový spojovací konektor a konec hadice obalit na léto hadrem, jinak na začátku sezóny může mít s těsněním trable.
Často v těchto případech jde o lidský faktor málo zkušeného řidiče. Mechanici značek si nezřídka postesknou, že i přes precizní proškolení někteří – zejména mladí – řidiči věci neudrží v hlavě. Ilustrují to na opakující se situaci z praxe, kdy nezkušený řidič v rolbě z nějakého důvodu stoupne na brzdu a stroj zcela zastaví. Pak se rozjede a chce pokračovat v úpravě, ale zapomene restartovat automaticky při zastavení deaktivovanou frézu. Nevědomky pak brázdí kopec s vypnutou frézou, zcela ucpanou sněhem.
                                                                   Sněžné Rolby | PistenBully 600 / PistenBully 600 Polar
Ach ti parťáci
Jistý mechanik z vailského Park City popisoval případ, kdy jej zavolali k rolbě, jejíž motor náhodně zhasínal. Řidič mu popsal, že rolba po nastartování třeba pár minut běží, pak motor naráz zhasne. Jindy rolba bezproblémově pracuje třeba dva týdny v pořádku, aby pak opět její motor začal stávkovat. Když mechanik k rolbě přijel, motor pochopitelně fungoval, jak měl, a nebylo jak diagnostikovat závadu – která v ten moment neexistovala. Po vyzkoušení kdečeho dostal nápad vyjmout sací trubici palivové nádrže a podíval se dovnitř – našel tam starou gumovou rukavici, která v palivu volně cestovala, občasně byla nasávána a způsobovala nahodilé zhasínání motoru. Řidič si prý poté vzpomněl, že „jeho kolega“ jednou ztratil šroubovací uzávěr od nádrže, a tak improvizovaně zacpal otvor rukavicí; ta se po spotřebování paliva nasála do nádrže a spustila sérii nahodilých problémů.
Zdá se, že kolegové to mezi sebou mívají málokdy lehké. Jeden řidič vzpomínal na situaci, kdy vyjel upravovat a v terénu zjistil, že mu nefunguje fréza; válce se zuby zůstávaly zablokované, cokoli udělal. Volal svému parťákovi, který mu sdělil, že na konci předešlé směny měnil na motoru těsnění. Řidič se proto do motoru podíval a zjistil, že kolega při opětovném zapojování hadic přehodil strany, takže dva motory zkoušely pohánět frézu v protichůdném směru.
V jedné starší rolbě jistého krušnohorského areálu se kabeláž ovládání radlice a vytápění sedačky smotala dohromady a způsobovala nahodilý výboj; když pak řidič stiskl ovládání radlice, nepravidelně dostával od tlačítka zákeřnou ránu. Protože šlo o nezkušeného mladého pracovníka, domníval se, že výboj pochází z nakumulované statické elektřiny kalhot jeho zánovní pracovní kombinézy v kontaktu se sedačkou; neřekl tak o problému nikomu celé týdny. Když pak závadu odhalil jiný zkušenější řidič, mladý kolega mu ukázal prst, na kterém měl z neustálých výbojů obrovský puchýř.
Tipy a triky
Snad každý rolbař se snaží nalézt ten nejlepší, nejrychlejší či nejmazanější způsob, jak se na kopci vypořádat se svým úkolem. Ani nespočítám, kolik různých tipů, rad a triků jsem od řidičů roleb slyšel. Namátkou…
Někteří řidiči se trápí s odvzdušňováním hydraulického systému po servisu nebo výměně dílů; je potřeba nejdřív odvzdušnit kryty filtru – to je nejdůležitější věc, kterou je nutno udělat, jinak bude řidič honit vzduch v systému po celou dobu odvzdušňování. Nejdříve je třeba odvzdušnit filtr, následně chladič, až potom zbytek systému.
Řidič by se měl naučit šoférovat bez chráničů sluchu nebo sluchátek svého mobilu; slyšet autentický zvuk vlastní mašiny je základem pro to, předejít nejrůznějším potenciálně katastrofickým trablím. Současně je však moudré využít toho, že každý řidič mobil v kapse má – v případě jakékoliv poruchové indikace na displeji v kokpitu nebo očividné závady na rolbě samé by si měl situaci vyfotit a hned poslat mechanikům. Často od nich řidič během minut obdrží zpětnou instrukci, že může pokračovat v rolbování a nepatrná závada se vyřeší v dílně po směně.
Petr KomareK - RC rolba PistenBully 200
Praxe nade všecko
Naučte se dobře znát nejen schopnosti stroje, ale i jeho limity. Vytvořte si k rolbě doslova vztah; když si jej vytvoříte, téměř okamžitě pak poznáte, když něco začne být špatně. Zvuky, pachy, pocity – důvěrně známá mašina vám mnohé prozradí či naznačí. Například každý šofér ví, že rolba produkuje přerušované zápachy: po oleji, vodě a chladicí kapalině zejména po strmém výjezdu. Jednou upravovala dvojice rolbařů společně v bezprostředním sledu za sebou; při sjezdu ze svahu ucítil řidič zadní rolby typický zápach převodového oleje, který neustával a byl cítit celou cestu svahem dolů. Zkušený řidič zadní rolby si uvědomil, že něco není v pořádku – zavolal do kabiny rolby před ním, oba zastavili, vystoupili a první stroj zběžně prohlédli. Zjistili, že v levém točivém náboji chybí vypouštěcí zátka. Čímž byla tato součástka v hodnotě několika tisíc eur zachráněna – kvůli čichu a mentální pohotovosti zkušeného řidiče.
Zde přichází do hry praktické zkušenosti. Šoféři, co mají svá léta praxe za sebou, jednoduše ví, jak by měla rolba správně běžet, a nezřídka dokážou poruchy takřka instinktivně odhalit předtím, než se stanou závažným problémem. V jedné rolbě začalo docházet k záhadnému úniku oleje z hydraulické nádrže, ale jen občas – když byla hladina oleje na úrovni plného stavu. Pokud bylo oleje méně, protékat přestal. Mladší řidič, který obvykle míval na starosti doplňování kapalin, problém dlouhé týdny ignoroval, nic mu nepřišlo divné. Až když úkon vyšel na zkušeného staršího kolegu a situace s únikem oleje se opakovala, tomu to nedalo a jal se věci přijít na kloub. Záhy našel mikroskopickou trhlinku v nádrži právě v úrovni plné hladiny na palubním budíku.
Sranda musí být
Co by to bylo za závěr tématu bez dávky veselých historek „z natáčení“. Jejich spolehlivou pokladnicí snad ani nemohou nebýt jízdní knihy rolbařů. Gramatika, pravopis, počty (rolby ztrácí na najeté kilometráži z jedné směny na druhou) nebo svérázné názvosloví (ucho místo křídla radlice atd.). „Topení moc topí“ je typickým vzorkem záznamu, který mechanikům příliš nepomáhá v práci, zato dost v udržení si škodolibého úsměvu pod vousy.
V jistém středisku vzpomínají na mladého uchazeče o pozici rolbaře (dlouho u nich prý nevydržel) známého tím, že po sobě nechával stroj následující směně se vším možným – od potenciometru přes topení po stereo – chronicky zapnutým na maximum. Nicméně jeho opravdovým majstrštykem se ukázalo být, že nerozeznal uzávěry motorového oleje a chladiče. Když dostal za úkol doplnit chladicí kapalinu, vrátil se s vyprázdněným kanystrem s tím, že by potřeboval ještě jeden nebo dva další. Starší rolbař se v předtuše nejhoršího rozběhl ke stroji. Neobával se nadarmo: mladík vylil celý kanystr chladicí kapaliny do motoru rolby.
Jiný rolbař vyprávěl, jak potřeboval v terénu řešit poruchu spojky pohonu čerpadla; všechny pumpy tedy odpojil. Končil pěkný slunečný den; u rolby se objevil šoférův kolega a nabídl se, že mezitím vyhloubí koridor, kudy se dostane pod rolbu, aby odtud mohl vše potřebné zase zapojit. Shodil ze sebe bundu, vykopal příkop a vsunul se jím pod stroj, kde začal pracovat na opravě. Řidiči se zdálo, že mu to trvá podezřele dlouho, proto vystoupil z kabiny a šel se podívat, s čím má kolega pod rolbou potíže. Ten se během hloubení a různého otáčení se při práci na zcela miniaturním prostoru zapotil, aby pak ve stínu pod strojem v pozici ležmo nazad k zemi přimrzl a nedokázal se už vysoukat ven. Řidiči v rapidně klesající teplotě podpořené náhlým stmíváním trvalo další půlhodinu, než dokázal znehybnělého kolegu zpod nepojízdné rolby úzkým ledovým korytem vysvobodit.
Zdroj: SNOWbiz.cz – https://snowbiz.cz/udrzba-sneznych-roleb-historky-z-dilen/
/by

PistenBully 100

Popis

Model PistenBully 100 je určen pro úpravu běžeckých tratí a pro transport osob a materiálu. Vyrábí se ve třech šířkových provedeních. Nejužší s šířkou přes pásy 2480 mm, střední s šířkou přes pásy 2800 mm a nejširší s šířkou přes pásy 3120 mm. Aktuálně je v nabídce generačně nový stroj PistenBully 100 s motorem Cummins o výkonu 253 PS, který byl na trh uveden v roce 2016 s emisní normou 4F a od roku 2019 splňuje nejnovější emisní normu EU5.

PistenBully 100 E - Dameuses - Home - PistenBully

Informace

Stroj PB 100 byl uveden na trh v roce 1999. Jedná se o nejvíce prodávaný typ stroje na úpravu lyžařských běžeckých tratí na světě a je využíván jak pro úpravu tratí pro vrcholné závody, tak pro úpravu tratí pro širokou veřejnost. Pohon zajišťuje šestiválcový motor Cummins s výkonem 186 kW / 253 PS a maximálním kroutícím momentem 990 Nm.

Dle zvoleného šířkového provedení je standartně stroj vybaven radlicí (šířka v uzavřeném stavu 2,8 nebo 3,2 m), kombi pásy (šířka pásu 810 nebo 970 nebo 1320 mm), frézou (maximální šířka 3310 nebo 3640 nebo 3930 mm) a stopovacím zařízením upevněném na vodící liště.

Stopovací zařízení je nabízeno v následujících provedeních: dvojstopař nebo trojstopař s možností mechanického stranového posuvu po vodící liště,  dvojstopař s možností hydraulického stranového posuvu pravého stopaře v rozmezí 900 mm, dvojstopař v provedení „Competition“, kdy je před pravým stopařem přídavná fréza a stopař s frézou je stranově posuvný v rozsahu 900 mm nebo dvojstopař v provedení „Classic“, kdy je před oběma stopaři přídavná fréza a pravý stopař s frézou je stranově posuvný v rozsahu 900 mm.

Model PB 100 se vyráběl v letech 1999 až 2009 s motorem o výkonu 176 PS. Od roku 2010 do roku 2012 s motorem o výkonu 197 PS a od roku 2013 v provedení s motorem splňujícím emisní normu 3B a výkonem 204 PS. Od roku 2012 došlo k prodloužení podvozku o jednu oběžnou nápravu. Tím došlo ke zlepšení stoupavosti, snížení hlučnosti, lepšímu rozložení hmotnosti a tím ke zlepšení ovladatelnosti a komfortu obsluhy. Od roku 2016 byl také v nabídce generačně nový model PistenBully 100 s motorem Cummins o výkonu 253 PS s emisní normou 4F a od roku 2019 je tento nový model PistenBully 100 dodáván s nejnovější emisní normou EU5.

Ke stroji je možné na přání připojit nástavby jako je odklízecí čelní sněhová fréza nebo kabina pro přepravu 5 nebo 8 osob.

Snowcat PISTENBULLY 100 Clean Rigged 3D Model                                                                                                                                  PistenBully 100 - PistenBully

Parametry

Celková šířka 3 310 – 3930 mm
Typ motoru Cummins QSB 6.7
Počet válců 6
Maximální výkon 253 PS
Šířka s pásy 2 480 – 3 120 mm
Celková výška 2 670 mm
Celková délka 7 700 mm
Přípustná celková hmotnost 7 500 kg
Zdvihový objem 6 700 ccm
Vlastní hmotnost s pásy od 5 000 kg

Zdroj:https://www.topkarmoto.cz/machines/detail/4

 

/by

PistenBully 400

Popis

PistenBully 400 je určen zejména pro úpravu středně těžkých sjezdových tratí. Vyrábí se ve třech provedeních. Základní s označením 400, pro úpravu snowparků s označením 400 Park a pro úpravu náročných sjezdových tratí pomocí navijákové nástavby s označením 400 W.

 

Nepravidelně dlouhé noční jízdy bývají pro biorytmus ne nevýznamným šokem; rolbař by měl nastupovat na směnu dobře vyspaný a vybavený vydatnou svačinou pro noční přestávku. Neměl by podcenit důležitost dostatečného pitného režimu – práce probíhají řadu hodin. Pokud se v průběhu směny neubrání ospalosti a hrozí mu nebezpečí upadání do mikrospánku, je rozumné na nejbližším bezpečném místě zastavit a na 15 minut si pohotovostně zdřímnout. Nedělejte si z nočních šlofíků pravidelný návyk, nicméně pokud to váš momentální stav vyžaduje, nerozpakujte si odpočinout. Žádný provozní vedoucí žádného skiareálu nebude zpětně preferovat ušetřenou čtvrthodinu času před rolbou havarovanou do sloupu lanovky nebo přejetého hydroboxu.
Rolbař není jen řidičem rolby, nýbrž zároveň i tím, kdo se stará o technický stav svého stroje a současně by měl být schopen provádět běžné údržbové práce, popřípadě odstranit drobné závady. Proto je potřeba vědět a dávat velký pozor, aby při těchto činnostech byla všechna přídavná zařízení na zemi a mimo funkci. Pokud bude třeba vyklápět plošinu nebo kabinu stroje, je třeba před tím, než rolbař vleze do prostoru pod, zajistit vyklopené části pevnou vzpěrou.

Informace

Stroj PB 400 byl uveden na trh v roce 2008. Jeho kompaktní provedení se vyznačuje dlouhou životností, spolehlivostí, nízkými provozními náklady a nízkými náklady na údržbu. V aktuálním provedení je od roku 2015 verze splňující emisní normu 4F s motorem Cummins s výkonem 298 kW / 405 PS a maximálním kroutícím momentem 1627 Nm.  Standardně je stroj vybaven robustní radlicí (šířka v uzavřeném stavu 4,4 m) kombi pásy a AlpinFlex frézou.

Od roku 2012 je stroj vyráběn s inovovaným podvozkem (převzatým od typu PB 600).
Další novinkou roku 2015, která vznikla v úzké spolupráci se staviteli a provozovateli snowparků, je speciální provedení stroje do snowparku s označením Park Pro.

Stroj PB 400 je vyráběn v provedení standardním, parkovém a s navijákovou nástavbou. Parkové provedení se vyznačuje rozšířenými polohami radlice (134°) a frézy (132°), u provedení Park Pro dokonce (137°) a (162°) a možností ovládat současně jak přední, tak zadní přídavná zařízení.

PistenBully 400 Park In Val Thorens (2300m) - YouTube

Parametry

Zdvihový objem 8 900 ccm
Počet válců 6
Šířka s pásy 4 206 mm
Celková šířka 5 500 mm
Celková výška 2 830 mm
Celková výška s navijákem 3 280 mm
Celková délka 9 010 mm
Přípustná celková hmotnost 11 800 kg
Tažná síla navijáku 40 kN
Průměr lana 11 mm
Délka lana 1 050 m
Typ motoru Cummins QSL 9 Tier 4F
Vlastní hmotnost s pásy 8 045 kg
Maximální výkon 298 kW / 405 PS

Zdroj:https://www.topkarmoto.cz/machines/detail/3

/by

PistenBully 600 / PistenBully 600 Polar

PistenBully® 600 E+ - Telemet

Popis

Tento stroj představuje nejvyšší produktovou řadu. Jeho hlavní předností je vysoký výkon a komfort. Vyznačuje se enormní tlačnou silou díky silnému motoru o výkonu 461 PS / 520 PS a vysoce dimenzovaným hydraulickým agregátům.  V každém okamžiku lze nastavovat provozní parametry pro optimální práci Alpinflex frézy. Řidič má v prostorné kabině dokonalý výhled a díky dotykové obrazovce přehled o všech potřebných provozních parametrech. Je určen především  do větších lyžařských středisek.

Informace

Nejnovější verze stroje PistenBully 600 / PistenBully 600 Polar byla uvedena na trh v roce 2018. Základem stroje je lehký, vysoce dimenzovaný rám vyrobený z vysocepevnostní oceli, pohon zajišťuje šestiválcový motor Cummins X12 splňující emisní normu EU 5 s výkonem 339 kW (461 PS) / 382 ks (520 PS) s kroutícím momentem 2.250 Nm / 2.375 Nm,  který pohání hydraulická čerpadla (145 ccm) a  hydromotory (107 ccm). V komfortní odhlučněné kabině řidič ovládá stroj výškově i délkově nastavitelným půlvolantem a ergonomicky tvarovaným joystickem. Provozní parametry jsou zobrazeny na velké dotykové obrazovce 10,4“.

Standardně je stroj vybaven robustní radlicí (šířka v uzavřeném stavu 4,4 m), novým provedením pásů – kombi plus pásy  a alpinflex frézou.

V letech 2006 až 2012 byl stroj dodáván s motorem s emisní normou 3A a výkonem 400 PS.  Současně byl v nabídce stroj PB 600 Polar  s motorem s emisní normou 3A a výkonem 490 PS. V letech 2013 – 2017 byl stroj PistenBully 600 / PistenBully 600 Polar dodáván ve variantě SCR plnící emisní normu 3B s výkonem motoru 455 PS / 510 PS.

PistenBully 600 W - PistenBully

Parametry

Typ motoru Cummins X12
PistenBully 600 parametry
Maximální výkon 339 kW / 461 PS
Zdvihový objem 11 800 ccm
Počet válců 6
Celková šířka 5 480 mm
Celková výška 2 880 mm
Celková výška s navijákem 3 280 mm
Celková délka 8 920 mm
Vlastní hmotnost s pásy 8 550 kg
Přípustná celková hmotnost 13 500 kg
Tažná síla navijáku 45 kN
Průměr lana 11 mm
Délka lana 1 050 m (1 450m)
PistenBully 600 Polar parametry
Maximální výkon 382 kW / 520 PS
Zdvihový objem 11 800 ccm
Počet válců 6
Celková šířka 5 480 mm
Celková výška 2 880 mm
Celková výška s navijákem 3 280 mm
Celková délka 8 920 mm
Vlastní hmotnost s pásy 8 550 kg
Přípustná celková hmotnost 13 500 kg
Tažná síla navijáku 45 kN
Průměr lana 11 mm
Délka lana 1 050 m (1 450m)
Typ motoru Cummins X12

ZDROJ: https://www.topkarmoto.cz/machines/detail/2

/by

Termíny zahájení zimní sezóny 2021/2022

Ověřujeme pro vás, kdy začíná lyžařská sezóna 2021/22 v nejdůležitějších a nejnavštěvovanějších lyžařských střediscích v Rakousku, Itálii, Švýcarsku a ve Francii. Můžete si začít plánovat své první podzimní lyžovačky ?

Lyžařská sezóna a Covid

Vyplatí se využít příležitost, když lyžařská střediska na podzim otevřou, protože není jasné, jestli další vlna pandemie Covid-19 nepřekazí naše lyžařské plány i v téhle sezóně. Jak si všichni pamatujeme, lyžařská střediska v minulé sezoně musela mnohokrát posunout data otevření a vypnout lyžařské vleky, protože ve většině evropských zemí byla zavedena protipandemická opatření.

 

Světlým bodem na lyžařské mapě Evropy během celé sezóny bylo Švýcarsko, které ponechalo většinu lyžařských středisek otevřených. To ukazuje, že při zachování vhodného hygienického režimu je lyžování bezpečné. Zástupci lyžařského a turistického průmyslu doufají, že úřady vyvodí z posledních dvou sezón patřičné závěry a v případě další vlny pandemie budou v této sezoně přistupovat k provozu vleků a lanovek méně restriktivně. Nelze však vyloučit uzavření hranic a potíže s cestováním. Držitelé certifikátu EU potvrzujícího očkování proti Covid-19 však mohou mít i nadále možnost cestovat.

Lyžařská sezóna a sněhové podmínky

Termíny otevření sezóny pro jednotlivá lyžařská střediska uvedená níže jsou samozřejmě jen termíny předpokládanými. To, zda budou odpovídat realitě, závisí na povětrnostních podmínkách. V případě vysokých teplot nebo suchého počasí bez sněhu se tyto termíny mohou posunout až o několik týdnů.

V posledních letech se ale také dost často stává, že kvůli silnému sněžení se střediska rozhodla urychlit uvedení lyžařských vleků do provozu o jeden nebo dokonce o dva týdny. Pravidelně sledujte náš web, kde najdete informace o situaci v každém regionu. Průběžně vás budeme informovat. Otevíráme tedy kalendáře a plánujeme podzimní lyžovačku!

Kdy začíná lyžařská sezóna v Rakousku

Z alpských destinací je nám nejblíže Rakousko. Není divu, že si čeští lyžaři rádi vybírají za svou lyžařskou destinaci skiareály v Tyrolsku, Salcbursku nebo Štýrsku. Tady se totiž nachází několik velmi zajímavých míst na ledovcích, které umožňují lyžování už na začátku podzimu.

Ledovce otevírají už na podzim

V Rakousku je jako jediný po celý rok dostupný ledovec Hintertux. Už v polovině září se k Tuxu plánuje přidat největší ledovcový resort v Rakousku – Stubai. V posledních letech se obvykle tento plánovaný termín dodržoval, někdy se dokonce stalo, že otevřeli ještě dříve.

V září by měl své brány otevřít lyžařům také ledovec Pitztal. Podle předběžných plánů tam zimní sezóna začíná 25 září. O týden později, 4. října, je naplánovaný ski opening na ledovcích Rettenbach i Tiefenbach v sousedním Söldenu. Právě tady se 23.-24. října budou konat úvodní závody alpského Světového poháru v obřím slalomu žen a mužů. Od 9. října se roztočí vleky nad Kaprunem, na ledovci Kitzsteinhorn. A do konce října budete určitě moci lyžovat i na ledovcích Kaunertal a Mölltal.

Kdy otevírají rakouská neledovcová střediska?

Na otevření sezóny v neledovcových střediscích si budete muset počkat do listopadu. Jedním z prvních aktivních skiareálů tohoto typu je Obergurgl – Hochgurgl v údolí Oetz. Díky jeho vysoké nadmořské výšce jsou lyžařské podmínky často hned od začátku vynikajíc. Letos je tady zahájení sezóny naplánováno na 18. listopadu, tak jako v Obertauern v Salcbursku. O dva dni později chce lyžařské vleky spustit slavný Kitzbühel .

Na konec listopadu (25-27.11) naplánovalo otevření zimní sezóny hodně rakouských skiareálů, jako je třeba Ischgl,  Silvretta Montafon , Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn , St. Johann – Alpendorf , Wagrain či Flachau .
Během mikulášského víkendu, čili na začátku prosince, začínají lyžařské oblasti: Dorfgastein a Bad Gastein, Gargellen, Hochkönig, St. Anton am Arlberg a Lech Zürs , Hochkrimml , Zillertal Arena a Mayrhofen .

Středisek, plánujících otevření sezóny v polovině prosince je nepočítaně. Sledujte průběžně OnTheSnow.cz, abyste získali vždy aktuální informace o datech otevření.

Kdy začíná lyžařská  sezóna v Itálii?

V Itálii se již lyžuje na ledovci Passo Stelvio. Od 17. 9. se začalo lyžovat v oblíbeném středisku Val Senales. Následovat bude středisko Cervinia – Breuil, kde se začíná lyžovat v poslední říjnový týden.
V listopadu přibude řada dalších lyžařských středisek – Pontedilegno-Tonale s ledovcem Presena nebo i Solda v Jižním Tyrolsku. Před koncem listopadu se otevřou i střediska Arraba Marmolada, Tre Cime Dolomiti, Cavalese, Passo Rolle, Monterosa Ski, Bormio, Kronplatz, Abetone, Oberregen, Carezza Ski, Folgarida-Marileva, Livigno, Cortina d’Ampezzo či Madonna di Campiglio.

Kdy začíná lyžařská sezóna ve Švýcarsku?

Několik švýcarských lyžařských středisek plánuje zahájit zimní sezónu v říjnu. K už otevřeným švýcarským střediskům Zermatt (v tomto středisku se lyžuje po celý rok) a Saas Fee se 9. října chce přidat Engelberg a o dva týdny později, čili 23. října Diavolezza Pontresina.

V listopadu už na sjezdovky budou zvát i střediska Gstaad, Skiarena Andermatt-Sedrun, Verbier, Davos Klosters, Laax, Engadin St. Moritz, Samnaun, Arosa Lenzerheide či Adelboden.

Kdy začíná lyžařská sezóna ve Francii?

Na lyžování ve Francii si musíme ještě chvíli počkat. Jako první středisko otevře vleky a tratě pro lyžaře Tignes. Zahájení sezóny na zdejším ledovci je naplánováno na 16. října. Další francouzská střediska otevřou sezónu až v druhé polovině listopadu – kromě jiných i Val Thorens, Orelle, Les 2 Alpes, Val d’Isere a Les Angles v Pyrenejích. Zřejmě v první polovině prosince se otevřou i Alpe d’Huez, Chamonix, Serre Chevalier, Les Menuires a Méribel.

Jak jsme již řekli, toto všechno jsou jen plány. Lyžařská střediska samozřejmě nevědí zaručit, že opravdu odstartují lyžařskou sezónu v plánovaném termínu – vše záleží na počasí a sněhových podmínek.

Kdy začíná lyžařská sezóna v Česku a na Slovensku?

Zimní sezóna na českých a slovenských horách se většinou rozjíždí až na začátku či v polovině prosince. Pokud je slabší zima, v menších střediscích, které jsou závislé na přírodního sněhu, si na spuštění vleků do provozu počkají až po Novém roce.

ZDROJ:https://www.onthesnow.cz/news/terminy-zacatku-zimni-sezony/

 

 

 

 

 

 

/by

Jak dobře uložit lyže k letnímu spánku

V Alpách stále sněží a nezvykle nízko se mají teploty v následujících dnech pohybovat i v Česku. Možná, že si právě v těchto dnech ještě dopřáváte parádní lyžovačku, ovšem větišna z nás už lyžařskou sezonu pro letošek ukončila a začínáme se pro změnu věnovat letním aktivitám. A lyže teď budou přinejmenším pár měsíců odpočívat. Dopřejme jim takový odpočinek, aby se na podzim zase probudily ve skvělé kondici.

Pro někoho je to běžná rutina, pro jiného úplná zbytečnost, ale někomu snad přijde pár tipů, jak uložit lyže k letnímu odpočinku, vhod. Vytáhnout po létě ze sklepa orezlé, nedej bože ještě jinak zubožené, nesmíte dopustit! To byste urazili lyžařského boha a možná také museli kupovat nové vybavení. Takže co s lyžemi v létě?

Lyže hlavně do sucha
Očistěte je a náležitě vysušte. Může být, že se při posledním jarním lyžování na skluznici uchytily nečisoty, stejně tak k tomu může dojít při přepravě lyží. Vlhký hadr to svede, v případě, že jsou na skluznici patrné zbytky starého vosku, použijte speciální smývač vosků, klidně ten, co používají běžkaři a lze jej zakoupit v běžeckých speciálkách. Nečistěte skluznici benzinem, ten ji vysušuje! A suchá skluznice, to je nečastější zlo.

Skluznici je potom dobré napustit voskem. To jí prospěje kdykoliv, ale obzvláště během léta – období dlouhé nečinnosti a možná také vysokých teplot – tak bude porézní materiál náležitě ošetřen. Použít můžete úplně obyčejný vosk, klidně základní parafín, který po nanesení nechte na skluznici, neodstraňujte ho z povrchu, jako to děláme při běžném mazání v zimě. Skluznici bude pod nánosem měkkého vosku v létě dobře.

Hrany ať jsou v první řadě suché a hlavně ať suché zůstanou po celou dobu skladování lyží! Bude-li ve vašem sklepě, nebo kam lyže na léto ukládáte, kondenzovat vlhkost, hrany začnou rezivět! A to je hrůza. Zkontrolujte také, zda už hrany náhodou trochu té “lišky” nechytily. To se klidně mohlo stát, jestliže jste odpoledne odjeli z ledovce, druhý den slavili jaro a třetí den to vyspávali. Mrkněte tedy s čistou hlavou znovu na lyže, jakákoliv rez musí pryč! Pokud už na to sami nestačíte, odneste tedy lyže do servisu a nechte na nich zapracovat odborníky. Určitě lyže na léto neukládejte s jakýmkoliv náznakem koroze hran.

V místnosti letního odpočinku vašeho lyžařského vybavení by mělo být sucho, pokud možno konstantní teplota a nejlépe tma, určitě ne přímé slunce.

Vázání povolit
Vázání, aby mohlo plnit bezpečnostní funkci, v sobě ukrývá kovové pružiny. Jejich napružení je odpovědné za DIN – hodnotu vypínací síly. A jako každý materiál, obzvláště takto namáhaný, stárnou. Tak jim trochu ulevte a na léto povolte jejich napětí. Prostě hodnotu vyznačenou na stupnici vázání nastavte na významně nižší čísla.

Je dobré si třeba lihovou fixou na lyže nebo přímo na vázání poznamenat, na jakou hodnotu jste měli vázání původně nastavené. Na podzim byste v ideálním případě měli vázání nechat znovu seřídit v lyžařském servisu (možná jste přes léto zhubli, anebo přibrali). Ať už to uděláte, nebo ne, tato viditelná poznámka vám v každém případě připomene, že je vázání nutné znovu nastavit.

Vázání by také prospělo občasné promazání hybných částí a učinit tak před letním odpočinkem, to je ta správná doba. Na druhou stranu, většina lyžařských vázání je dnes tak dokonale oplastovaná, že více méně není co mazat. Maximálně tak u patek některých modelů to připadá v úvahu. Pokud se tedy do promazávání pustíte (plastové krytky vázání se dají sundat), sáhněte třeba po částečně syntetickém mazivu Molykote PG 75, to má vysokou odolnost proti vodě, snáší se s většinou plastů a elastomerů a hlavně funguje i v tuhých mrazech. Nicméně, znovu opakuji, tuto péči je lépe přenechat lyžařským servisům.

No a lyže uložíme k odpočinku! Nejlépe každou zvlášť, tedy ne skluznicemi k sobě, spojené pásky. Nechme je opravdu zcela volně, “nepřetlačujme” v létě žádné jejich předpětí, neperme se s camberem, nechme vydechnout rocker… Lyže klidně nechme stát na patkách, to by jim nemělo vadit (na rozdíl od zapíchávání do sněhu!) a je to asi méně náročné na prostor. Jen prosím, v suchu! Pokud je chcete uložit do lyžařského vaku, znovu se ujistěte, že je naprosto suchý.

Pokud používáte lavinový vyhledávač, vyjměte z něj baterky. Kdyby přes léto vytekly, mohly by drahý pípák zcela zničit!

Lyžáky vysušit a zapnout
Přesvědčte se, že jsou lyžáky naprosto suché. Za tím účelem vyjměte vnitřní botičku ze skeletu, z botičky také vytáhněte stélku. Botičku vlhkým hadrem očistěte, stejně tak můžete očistit skelety a vše nechte přirozeně vyschnout. Vnitřní botičky v žádném případě neperte v pračce! Ani na botičky ani na skelety nepoužívejte žádné chemikálie. Nejlepší je nechat vše vyschnout třeba dva dny za pokojové teploty. Když je vše čisté a suché, vraťte vnitřní botičky zpět do skeletů, zapněte přezky (zlehka, neutahovat) a lyžáky uskladněte na suchém místě, nejlépe v lyžařské tašce.

Pozor na garáže a sklepy, které obývají drobná zvířátka! A nemyslete si, pavouk a dokonce i myška se občas objeví i tam, kde je vůbec nečekáte. Pavouček v lyžákách může jenom bydlet, moc škody neudělá, ale to setkání na podzim může být takové… S myškou je to podstatně složitější. Pěna vnitřní botičky lyžařských bot jí neodolá, snad jí dokonce chutná. Takže boty do tašky!

Zdroj

/by

Sněhové rolby pod dohledem satelitů

O úpravu lyžařských tratí a sjezdovek v zimních střediscích Evropy (a tedy i na našich horách), se v současné době stará kolem 11 tisíc pásových vozidel, známých z poválečné doby jako tzv.„rolby“. Nové typy s elektronickým, a dokonce i satelitním řízením, zdolávají svahy se sklonem až 60 %, upravují sjezdovky, mění zledovatělé svahy v lyžaři oblíbený „manšestr“, a některé zvládnou i frézování dojezdu U-tratí pro snowbordisty.

Z historie „sněžných koček“ v Evropě

 

Z Kanady dovážené pásové „rolby“ se sněžnou radlicí zaujaly v padesátých letech 20. stol. jihotyrolského konstruktéra Ernsta Prinotha natolik, že je ve své autodílně od roku 1964 začal vyrábět a nabízet k úpravám sjezdovek a běžkařských tratí. Zájem o sněžné „kočky“, jak se jim populárně říkalo, zejména v Alpách prudce rostl. Pásová sněžná vozidla začal postupně vyrábět i švýcarský RATRAC, a italský Leitner Group. V devadesátých letech zájem o stále silnější stroje s motory až o výkonu 400 kW prudce vzrostl. Když jejich velkosériovou výrobu zahájil i německý výrobce nákladních vozidel Kässbohrer v Ulmu, rozhodl se Prinoth a Leitner jeho PistenBullům konkurovat sloučením a výrobu přenesli do italského Sterzingu.

Zvítězila hydraulika a široké pásy

Až do roku 2000 kralovaly rolbám v Evropě nejrozšířenější pásové stroje LH-500 od Leitnera. Potkáte se s nimi ještě i na našich horách. Ale nové PistenBully, Leitwolfy, Husky a Everesty je vytlačují pohodlnějším a bezpečnějším řízením, podstatně vyššími výkony a rozšířením o nové funkce, jaké si vyžádaly moderní lyžařské sporty. Záběr radlice i s rozšiřujícími štíty se rozšířil až k 5 metrům. Přívěsné frézy na rozbíjení zledovatělého povrchu a ledových hrud zvládnou jednou jízdou stopu o šířce až 6 metrů. To si ovšem vyžádalo výkonnější přeplňované vznětové motory. Kvůli bezpečnosti proti převržení na svazích jsou sněhové rolby poháněny nízko položenými turbodiesely s výkony od 250 do 320 kW. Hodinová spotřeba nafty se pohybuje kolem 20 litrů. Celé vozidlo je těžké 5 tun až 8 tun. Ocelovo-pryžové pásy o šířce od 1 m do 3 m jsou vedeny výkyvnými vodicími kladkami mezi zadním hnacím hvězdicovým kolem (tzv. turasem), a předním napínacím kolem. Jejich hydropneumatické odpružení s možností nezávislého řízení obou pásů podstatně přispělo ke zlepšení jízdních vlastností vozidel i v silně zvlněném terénu. Elektronicky řízený náhon umožňuje jízdu vpřed i vzad odstupňovaně nebo i plynule volitelnou rychlostí obvykle v rozmezí (0 až 24) km.h-1 . Radlice s bočními hydraulicky ovladatelnými křídly umožňuje vysoký zdvih, stejně jako vzadu nesená rotační fréza s odklápěcími planýrovacími křídly. Při plošném nasazení upraví silnější typy v příznivých podmínkách obvykle dvojím přejížděním terén na „manšestrový“ vzor, lyžaři nejoblíbenější, až 90 000 m2 sjezdovky za hodinu! Díky velké ploše dosedajících pásů je měrný tlak na sníh jen okolo 0,5 kg/cm2 , což je menší zatížení než pod lidskou nohou, a stroj se dokáže hladce otáčet i na místě.

Letecky pojatý kokpit

Na futurologicky tvarované karoserii posledních modelů zmíněných evropských výrobců se podepsala mezinárodně uznávaná designérská studia. Kabina s panoramatickým velkoplošným předním oknem překonává u dražších modelů komfortem kokpit luxusních autokarů a někdy i letadel. Řidič a spolujezdec v roli kopilota sedí upoutáni bezpečnostními pásy na ergonomicky nastavitelném, odpruženém a vytápěném křesle. Jízdu řídí půlkruhovým volantem nebo joystickem obvykle levou rukou, pravou obsluhuje nastavení radlice, zadní návěsné frézy nebo i přední odklízecí frézy, případně naviják nebo další zařízení. Ta bývají v dosahu rukou případného pomocníka. Přehled o pozici a nastavení vozidla, radlice a frézy podává digitální velkoplošný displej pod panoramatickým oknem. Na střeše jsou umístěny xenonové reflektory a blikače. Manipulaci s přívěsným nářadím, například lyžinami k vytváření páru běžeckých stop, usnadňují rychlovýměnné systémy, vyžadující jen připojení tlakových hydraulických hadic.

Rodina PistenBullů

Štikou v pětičlenné flotile sněhových fréz od Kässbohrera je nejmenší PistenBully 100. Původně byl určen zejména k úpravě běžeckých tras, ale s radlicí a frézou, nebo i s kabinou pro 4 nebo 8 osob, slouží horským střediskům jako [J1]multifunkční zařízení. Na předek se dá v zimě zavěsit sněhová šneková fréza, v létě například sekačka trávy a porostu. S osobní kabinou poslouží v horách jako terénní taxi. Vedle několika mezitypů k úpravě sjezdovek a běžkařských tratí si areály s velkou plochou nejčastěji pořizují PisteBully 600 s dvanáctilitrovým šestiválcem Mercedes o výkonu 295 kW, schopným s připojenou frézou upravit za hodinu plochu až 125 000 m2. Se zařízením Pipe Magician upravuje U-rampy, muldy a přeskoky v lyžařských areálech. V polárním provedení na vědeckých stanicích startuje i při teplotách pod minus 50°C. Až dvanáctitunový stroj s xenonovými reflektory a řídicím počítačem PSX je nejnověji vybavován systémem satelitní navigace SNOWsystem.

Zázraky z testovacího střediska pod Jaufenpassem

Jen 20 minut od výrobního závodu a vývojového střediska Prinothu v italském Sterzingu se ověřují ve výši 2 094 m až k vrcholkům alpských třítisícovek nové stroje se stále výkonnějšími motory a řídicí elektronikou, jejichž kapotáž je svěřena světově proslulé Pinninfarinově konstrukční kanceláři. U nejmenších sněhových roleb Husky s benzínovým čtyřválcem od Mercedesu o výkonu 130 kW lze zvolit tři různé šíře pásů: 2,5 m, 2,8 m nebo 3,1 m. Nově ji nahrazuje model Bison se silnějším motorem Caterpillar o výkonu 261 kW, plnící dokonce nejpřísnější normu Euro 3 s plně elektronickým řízením. Nadstandardní model Everest sfuturologicky řešeným interiérem sklápěcí kabiny nabízí rychloupínací příslušenství pro jakékoliv práce ve skiareálech, včetně tvarování U-ramp. Tah lanového navijáku, kterým se stroj může spouštět po laně z nejprudšího spádu, se blíží 35 kN. Nejdéle vyráběný a neustále modernizovaný Leitwolf poháněný řadovým turbodieselem MAN s výkonem 320 kW se ovládá kromě dvou pedálů také joystickem. „Bublinovité“ panoramatické tónované a elektricky vyhřívané okno umožňuje široký výhled. Pro noční práci má dva pevné a dva otočné xenonové reflektory. Všechny potřebné údaje včetně sklonoměrů, výkonu motoru a tahu navijáku i nastavení radlice a frézy zobrazuje barevný multidisplej, kterému dominuje otáčkoměr motoru a rychloměr. Alarm se ozve, kdykoliv elektronika zjistí hrozící nestabilitu rolby. Je prvním sněžným vozidlem, které je vybavováno i „černou skříňkou“ pro analýzu případné nehody.

Od satelitního řízení k robotickým sněžným frézám

Od roku 2012 se začaly sněhové areály vybavovat PistenBully, vybavenými GPS-systémem SNOWsat, který revolučně zvýšil bezpečnost práce posádek v noci v mlze a za nejhoršího počasí. Systém GPS s přesností jednoho metru(!) dokáže registrovat pohyb vozidla po areálu, na displeji řidiče (případně i dispečinku areálu) zobrazuje barvami odlišené upravené a neupravené plochy, místa, kam stroje nesmí vjet, jakož i objekty, kterým se musí řidič vyhýbat (stožárům, sběhovým dělům apod.). Dispečerům umožní obraz operativně koordinovat práci strojů a záznam využít jako provozní a pracovní deník. Špičkové typy sněžných fréz Prinoth jsou zase vybavovány satelitním třírozměrným systémem iCON -3D vyvinutým společností Leica, který navíc kontroluje na centimetr přesně tloušťku sněhu pod jedoucím strojem. Zdá se, že to už je předstupeň k úplné robotizaci úpravy sjezdovek, tratí a horských cest …

/by